Kouzlo brněnských dělnických kolonií

Myslel jsem si o sobě, že mám dobrý orientační smysl. Zatím jsem se neztratil. Až donedávna. Kráčel jsem si svižným krokem po brněnské ulici Hněvkovského s jistotou, že směřuji k centru. Po chvíli jsem však znejistěl a pro jistotu náhlednul do navigace. Je to tak, jdu opačným směrem. Důvod chvilkové ztráty orientace byl jasný. Čtyřproudová ulice lemována parkovišti s tisíci auty a za nimi panelové domy. Výsledek sociálního plánování a inženýrství, které je vzdáleno přirozenému vývoji měst. Vývoji, který ještě dnes stále funguje hlavně na vesnicích a kde se i člověk neznalý místa velmi dobře zorientuje. Nakonec všechna města byla původně vesnicemi, které rostly, spojovaly se s dalšími vesnicemi, bouraly se v nich domy aby udělaly prostor větším domům, silnicím a náměstím. V každém městě však existují místa, které územním plánům unikají a díky tomu v nich zůstává původní kouzlo rozložení ulic, domů.

Vznik kolonií

Takovým případem jsou i brněnské dělnické kolonie. A tak jsem se jednoho zimního rána osm nejznámějších vyrazil prozkoumat. Jak odolávají tlaku rozvoje města, jak se v nich lidem žije a zda-li mají i dnes kolonie svá specifika.

Kamenná kolonie. Pohled přes střechy kolonie a Červený kopec k Bohunicím

Kamenná kolonie. Pohled přes střechy kolonie a Červený kopec k Bohunicím

Kromě Kamenky (Kamenná kolonie nebo také Skala), jsem navštívil Ruský vrch, Divišovu čtvrť (také brněnská Šanghaj), Písečník, Olší, Podstránskou, Černovičky a Slatinku. Kolonie se různí velikostí od několika málo domů až po stovky.

Divišova čtvrť

Divišova čtvrť

Mají společné to, že vznikaly na počátku 20. století, zpravidla v místech s levnými pozemky, typicky pískové lomy, bez stavebního povolení a z materiálu, který byl zrovna k dispozici. Nejdříve dřevěnné domky, někde železniční vagóny, později byly k dispozici i cihly, které se sháněly různě po městě z bouracích prací. Cihly domu nosily i ženy, když se odpoledne vracely z trhu a náhodou se nějaká cestou objevila. Rodina si postavila vlastníma rukama malý domek se dvěmi místnostmi. V jedné spala rodina majitele, která mohla čítat klidně i deset osob, děti spaly na půdě, v druhé místnosti přebývala mnohdy stejně početná rodina, která již platila nájem.

Kolonie Písečník

Kolonie Písečník

Je téměř zázrak, že se kolonie dodnes zachovaly. Při jejich návštěvě mi začíná být jasné proč. Všechny kolonie jsou v místech, které byly pro hromadný rozvoj v době sociálního plánování nevhodné. Proto jiné zanikly a zmíněné přečkaly. Například Divišova čtvrť je krajinně ohraničena údolím potoka, strmým kopcem a železniční tratí. Jakoby za ní byla schovaná před úředníky plánující estakády pro připojení nových čtvrtí rozrůstajícího se města.

Komunity

Kolonie Ruský vrch

Kolonie Ruský vrch

Díky této izolaci najdeme ve čtvrtích desítky let staré domy a zákoutí, které jakoby se zastavilo v čase. Mezi takovými místy vznikají domy nové, mnohdy hmotově nepřiměřené a měnící ráz kolonií. Romantické prostředí kolonií totiž přitahuje nové lidi, kteří se v koloniích usazují a sami tím atmosféru ovlivňují. Atmosféru přiblížuje Ondřej Zikmunda, který žije v Kamence pátým rokem. „Lidé se tu touží usadit pro jedinečnou atmosféru a nestandardní městské životní prostředí. Je tu nějakých 130 domů, tedy asi 500 lidí a to je vlastně jeden panelák v Bohunicích. Většina lidí si tu tyká a díky různým akcím vytváří komunitu, tady konkrétně je hodně aktivní,” uvádí.

Divišova čtvrť

Divišova čtvrť

To mne zaujalo a zjišťuji, že i v ostatních koloniích existují živé komunity, které podnikají kulturní akce a angažují se ve věcech veřejných formou peticí a účastí v zastupitelstvech městských částí.

Po dni stráveném v koloniích mne prostředí zcela vtáhlo. Jsou to místa tak místně i kulturně unikátní, že by mne nepřekvapilo, kdyby brněnské kolonie vytvořily družbu. Pokud se tak stane, rád u toho budu.

Radek Štencl

Leave a Reply Text

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *